Na začátku června jsem se postavil společně s Kubou, Martinem a Mírou na start největšího závodu na v dlouhém triatlonu v ČR Czechman 2015 na tratích půlky (1,9-90-21). Po St. Pöltenu, kde jsem získal kvalifikační slot na Mistrovství světa v Zell am See, jsem se snažil dobře připravit i na tuto akci. To se mi ale bohužel nepodařilo. Sám si to nedokážu vysvětlit, protože v tréninku vše nasvědčovalo tomu, že závod bude super. Plavání dobré, cyklistika do 60.km na výbornou, ale pak oheň postupně vyhasínal. Když jsem se dostal na běh, tak už jsem se spíše smířil s tím, že to je průšvih a úplně jsem přestal závodit.

Dnes musím hodnotit, že bylo dobře, že to takto dopadlo. Hned od neděle po Czechmanu jsem začal týdenní těžký motiv jako poslední fázi přípravy na Ironmana. Věděl jsem, že mám skvěle natrénováno a i tento týden byl jeden z nejlepších, co se týká tréninku. V neděli, týden před startem následoval běžecký závod jako doplněk, který jsem zaběhl pouze v tempu. Pak už jen týden odpočinku a hromadění sil na MČR.

V Otrokovicích již od pátku panovalo ideální počasí na Ironmana. Na start se postavilo okolo 350 závodníků v čele s neporazitelným Petrem Vabrouškem. Hned od úvodních metrů plavecké části jsem se usadil na špici plaveckého hada. V nohách jsem měl L. Slatinského, J. Vrábela a L. Krpce. Po prvním okruhu jsme se se Slatinským od ostatních odpoutali a to nám vydrželo až do cíle plavání.

Na kolo jsem vyrazil s velkým respektem. Cíl závodu jsem totiž stanovil jasně: "Přijet z kola v takovém stavu, abych byl schopný na běhu držet tempo okolo 4´30/km". Natrénováno je lépe, ale respekt z Ironmana mám veliký (navíc umocněný nepovedeným Czechmanem). 180 km cyklistiky se jelo ve čtyřech okruzích. První okruh sólo jízda, druhý okruh s Honzou Jakubíčkem, pak jsem dostal strach, abych nepřepálil, tak jsem ho pustil. Třetí okruh následovalo zrychlení s Ondrou Teplým a Tomášem Eklem. Eklík nám odjel a mazal sám vstříc celkovému druhému místu. S Ondrou jsme společně přijeli do depa a vyráželi na závěrečný maraton.

Na 42km dlouhou trať běhu jsem vyběhl na zhruba na 12. - 13. místě. Věděl jsem, že natrénováno je, tak jsem na nic nečekal, na 5. km mi ale Garmin ukázal tempo 4´01/km, bylo jasné, že takto to asi nepůjde. Raději jsem zvolnil, a skvěle koncentrovaným a nakonec vyrovnaným výkonem na maratonu, jsem si doběhl pro 8. místo absolutního pořadí. Jen pro zajímavost 4 kola běhu jsem šel tempem 4´16/km, 4´33/km, 4´31/km, 4´35/km. Popravdě se mi tomu ještě teď nechce ani věřit.

MČR Ironman Otrokovice 3,8 - 180 - 42,1 km v čase 8:57´46“ (48´38 - 4:55´" - 3:10´40" + depa) je pro mě velkou odměnou. Tajně jsem doufal v TOP 10, tajně jsem doufal, že čas pod 9 hodin jsem schopný NĚKDY zaběhnout. Vůbec jsem ale netušil, že již tento rok. Během závodu jsem celkový čas vůbec nesledoval, zajímaly mě jen dílčí mezičasy kvůli jídlu, ale když jsem 1,5 km před cílem zjistil, že je teprve 15:52 hodin, zažil jsem neskutečný pocit radosti. Ze strachu jsem zrychlil a kilometr jsem běžel tempem 3´50. Už bylo jasné, že to zvládnu, že je to můj vysněný den. DEN, OD KDY BUDE MŮJ ČAS NA IRONMANU ZAČÍNAT ČÍSLEM 8.